Tomáš Hanuš - Arni Archery

Howard Hill, ze života největšího světového lukostřelce

Howard Hill se narodil v Alabamě, v hrabství Shelby,13.září  1899, na velké bavlněné plantáži.

Tady mladý Howard vyrůstal a již od 4 let střílel z luku. Jeho první luk mu vyrobil otec z bílého dubu. Následující rok tímto lukem ulovil první zvíře – bylo mu 5 let. Procházel se se svými psy-bígly mezi řádky na bavlněné plantáži a v tom vyskočil králík. Bez velkého přemýšlení vystřelil a zvíře smrtelně zasáhl. Byl tak vzrušený, že to hned utíkal říct domů svému otci a luk nechal na místě. Mladý Howard prakticky pořád střílel a strávil v přírodě lovem tolik času, že si jeho otec občas posteskl, že kdyby mu tenkrát nedělal ten luk, tak by mu Howard aspoň sem tam pomáhal na farmě.   

Ukazovalo se, že lukostřelba bude pro něj celoživotním údělem.

V 19 letech začal navštěvovat polytechnickou školu v Auburnu, v Alabamě, kde především exceloval ve všech sportech. Hrál baseball, basketball a fotbal a ve všech 3 sportech vyhrál spoustu cen. V roce 1922 se rozhodl pro dráhu poloprofesionálního hráče baseballu, který hrál dalších 7 let. V roce 1922 se také oženil se svou bývalou středoškolskou učitelkou Elizabeth Hodges z Aschville. Byla známa jako Libby a po celou dobu Howarda podporovala v jeho vášni pro lukostřelbu. V roce 1925 se Howard a Libby přestěhovali do Miami na Floridě, kde Howard začal pracovat jako nástrojař a dizajnový inženýr pro Hughesovu nástrojařskou firmu. O víkendech se věnoval golfu a vážně zvažoval kariéru profesionálního golfisty. Nešlo mu však dobře patování. Zhruba v této době se mu dostala do ruky kniha Maurice Thompsona Kouzlo Lukostřelby. V okamžiku kdy dočetl tuto knihu, bylo rozhodnuto. Ne golf ale lukostřelba se stane jeho budoucností.

Seznam Howardových uspěchů  v lukostřelbě je dlouhý. V roce 1925, v témže roce, kdy se rozhodl  pro kariéru lukostřelce, vyhrál svůj první Národní turnaj ve flightu. Tento turnaj poté vyhrál 7x za sebou a 26.2.1928 dosáhl i světového rekordu který činil 391 yardů, 1 stopu a 11 palců. Použil pro tento rekord 172lb luk „Osage orange  long bow“.

Zatímco žil na Floridě, začínal se intenzívně zajímat i o lov lukem. Seznámil se s indiánem kmene Seminole a ten se brzy stal jeho učitelem. Indián zasvětil Howarda do tajů stopování zvěře a lovu lukem. V roce 1925, když pobýval v Kanadě, ulovil svého prvního jelence a losa.

Říkalo se, že Howard a jeho lovecký přítel Fred Woodley, se jednou neúspěšně snažili přesvědčit jejich průvodce, ať je dovede na místo, kde se pasou losi. Když najednou, asi 160 yardů od nich, přistály na rybníku dvě divoké kachny. Průvodce řekl, že je tam dovede, když uloví ty kachny. Howard s Fredem založili šípy a obě trefili. „S vámi a vašimi luky půjdu na lov čehokoliv!“ prohlásil průvodce a vyrazili na losy.

V roce 1926 začal Howard vyrábět své vlastní luky. O šest let později se přestěhoval do Kalifornie, kde se spřátelil s Edem Hillem a známými trikovými střelci Waltem a Kenem Wilhelmem. V té době byly dobře známy jejich eskapády a řádění v jednom z prvních modelů Fordu A, který měli předělaný na „bugynu“ na ježdění v dunách. Zmiňuje se o tom i Craig Ekin ve své knize „Howar Hill, muž a legenda“.

V roce 1933 se Howard spojil s Nedem Frostem známým milovníkem přírody a lovcem medvědů a natočili film „Poslední divočina“. Během natáčení dostal Howard povolení ulovit bizona ze hřbetu koně. Jedinou podmínkou povolení bylo, že ho bude jistit někdo s puškou, aby dorazil zvíře, které bude zraněno šípem. Nikdo tehdy nevěřil, že může být dospělý bizon zabit takto lukem a šípem. Byli najati dva místní kovbojové s puškami, aby Howardovi kryli záda. Z Howarda si utahovali a on se jim ani nesnažil něco vysvětlovat. Věděl, že by to stejně nemělo smysl. Jakmile našli stádo, Howard si vyhlédl býka, oddělil ho od stáda a za jízdy mu poslal šíp hluboko za lopatku. Býk zaklopýtl a padl, kovbojové jen nevěřícně kroutili hlavami.

Během následujících 4 let objevil, že bambus je na výrobu jeho luků mnohem lepší dřevo než tis. Jeho elasticita a výdrž se mu zdály být mnohem lepšími než u jiných dřev. Jako nejlepší na výrobu longbow se mu zdál čínský tonkin bambus. Howardovy oblíbené luky byly „Babička“ -65 lb a „Dědeček“ - 85lb. „Dědeček“ byl Howardův oblíbený luk na lov velké zvěře a používal ho i na své exhibice. „Babičku“ používal na menší zvěř. Když se ho ptali, proč dal přednost longbow před recurve odpověděl, že při lovu kdy musí střílet z různých nezvyklých poloh mu longbow odpustí více chyb v držení i při vypuštění a dosáhne i takto dostatečné přesnosti. Navíc longbow se mu jevil lepší na střílení těžkými loveckými šípy, které jsou nutné k dostatečné penetraci a zabití zvířete.

V roce 1937 točil Warner Bros film Robin Hood, ve kterém hrál hlavní roli Errol Flynn. Producenti tehdy hledali někoho kdo by byl schopen dostatečně přesně střílet z luku. Howard se ukázal jako jediný z adeptů, který byl schopen s dostatečnou přesností a pravidelností zasahovat terč i figuranty. Ti měli pod brněním sendvičovité vesty s pláty oceli a vrstvou plsti a balzy. Howard takto „zabil“ během natáčení 45 figurantů a ani jednou neminul ani žádného z nich nezranil. Před kamerou se tak osvědčil, že poté nahrazoval herce při střílení ještě v dalších 5 filmech.

S lukostřelbou skončil na závodech v roce 1945. Za 25 let své střelecké kariéry se stal 196 x vítězem turnajů. Byl natolik výjimečný, že se někteří střelci odmítali závodů účastnit, když zjistili, že je přihlášen. Někteří ho dokonce podezírali z falšování výsledků. Proto se rozhodl ukazovat své umění při exhibicích. Sestřeloval ze vzduchu vše možné, od 20 cm kotouče po aspirin, což na vlastní oči obdivovaly davy lidí. V jedné z exhibic 12x po sobě sestřelil jednodolar než konečně minul. Dalším jeho hitem bylo poslat do vzduchu 8 šípů, než první z nich dopadl na zem. V Chicagu v Grant Park dokázal přilákat více než 35.000 lidí. Nikdy předtím ani potom se jednomu člověku střílejícímu z luku nepodařilo zaujmout tolik lidí. Po exhibici byli diváci tak nadšeni, že si na památku jako suvenýr rozebrali jeho luk, šípy, toulec … roztrhali mu triko.

Ale následovaly další výzvy. Od dob Saxtona Popa a Arta Younga v roce 1923, se nikdo neodvážil na lov divoké africké zvěře lukem. Howard se proto v roce 1949 rozhodl vydat na černý kontinent a své umění zúročit ve filmu. Od svého přítele z Texasu si půjčil 50 000 dolarů a vydal se do Afriky. Za dobu tohoto „safari“ ulovil nesčetné množství zvěře od ptáků, plazů, ryb až po 3 slony, 2 lvy, vodního buvola, leoparda, 4 impaly a několik zeber, gazel a divokých prasat…  Když se vrátil z Afriky, strávil následující rok a půl stříháním a editováním natočeného materiálu a takto vznikl v roce 1952 film „Tembo“, který se přes noc stal velkým hitem. „Tembo“ byl přeložen do 7 jazyků a promítal se v 57 zemích. Howard se však stal nejen úspěšným producentem prvního celovečerního filmu o lovu lukem, ale také byl úspěšným spisovatelem. Jeho první článek s názvem „Lov bizonů v indiánském stylu“ se poprvé objevil roku 1936 v časopisu „Outdoor Life“. V roce 1953 své články shrnul v knize „Lov s lukem a šípy“. V roce 1954 vydal svou druhou knihu s názvem „Divoké dobrodružství“. Obě knihy dnes patří mezi lukostřeleckou klasiku a dočkaly se řady dotisků.

Howard zemřel v nemocničním pokoji 4. února 1975 ve věku 75 let na rakovinu. Na jeho pohřbu mu vzdávaly hold stovky lidí. Za svého života byl na vrcholu lukostřeleckého sportu, jeho úspěchy a zásluhy se zřejmě nepodaří nikomu překonat a proto také získal titul „Největšího světového lukostřelce“.

Zdroj: The Traditional Bowhunters Handbook od T.J.Conradse

 

Odkazy na některá z mnoha zajímavých videí o Howardu Hillovi: