Tomáš Hanuš - Arni Archery

Krakonošův šíp 2014

Reportáže a foto: 

Nejprve dovolte, abychom poděkovali všem kamarádům lukostřelcům, kteří uprostřed léta neváhali a přijeli z celé ČR. Počet závodníků 81 na nultém ročníku závodu Kakonošův šíp nás mile zaskočil, takže jsme trochu nestíhali, ale snad vše nakonec dobře dopadlo. Náš původní odhad byl 20, max. 30 lidí... (-;

Zvláštní poděkování patří hasičům z Valteřic, kteří nám zapůjčili nádherný stan vč. lavic, přivezli jej, postavili a následně v neděli před bouřkou, ve světovém rekordu 9 minut, jej opět složili a odvezli a Petrovi Zdražilovi z Pražských větví IQ 60, který poskytl své neocenitelné know how při stavbě tratě.

Vše začalo vytýčením tratě, cca 2-3 týdny před závodem. 3 dny před akcí započala stavba. Vzhledem k tomu, že Petra, "ředitele" závodu, skolila ve středu viróza s vysokými teplotami, zaskočil za něj skutečný ředitel a to správní ředitele nemocnice v Jilemnici Ota Krejčí a ačkoli tak činí nerad, zatloukal, zatloukal a zatloukal. Ale také roznášel a umisťoval zvířata, prostě pomáhal, kde bylo třeba. Jako starý, zkušený borec si také počínal Domiátor, Leošův syn, v ničem si při práci nezadal s chlapama. Petr ležel jak široký tak dlouhý na trávníku se čtyřicítkou horečkou, přikrytý kevlarovou sítí a čekal na důstojnou smrt, která však nepřicházela. Stavba tratě pokračovala ve čtvrtek a v pátek již za asistence Ninjy a Arniho, kteří makali jak motorové myši. Leoš s Ninjou přivezli luxusní dřevěné záchodky a již v brzkých pátečních hodinách začali najíždět první kamarádi lukostřelci. V pátek na večeři byl pstruh nebo steak-dle výběru. Pivečko, kofola a Rum atd. tekly proudem, muzika hrála, pod chalupou rostlo malé stanové městečko a vše se pomalu připravovalo na den D. V kuchyni a při přípravě chalupy kmitaly Leošovy pobočnice Eva a Helenka a obsluhy baru se ujala Ninjova Teryša a Mikyho fantastický multifunkční kluk Max, který čepoval pivo jako starý mazák, ale stejně tvrdil, že chce být zubař po tátovi. Již se blížila půlnoc, když konečně přestala řvát reprodukovaná hudba a předseda svazu Mýša konečně mohl zapjet. Hodiny čekání je však značně vysílily stejně jako Petra, oba ne a ne se trefit do rytmu, pak zase trpěli ztrátou paměti, vypadávaly jim některé sloky, přesto občas, tu a tam, dali nějakou skladbu i celou a jako poslední nad ránem odcházeli do hajan.

Nastal den D, sobota 2.srpna 2014. Mýša nejenže nestihnul chudák snídani, ale se slovy "kterej vůl do mně lil ten Rum" tak tak stihnul nástup. Přijížděli další a další, sluníčko svítilo, rozstřeliště praskalo ve švech, firma YATE instalovala své skvělé outdoorové terčovnice a reklamní bannery, prostě paráda. V 10 přivítali Petr s Arnim účastníky závodu i jejich blízké, vydali potřebníé pokyny a šlo se na trať. Jediné nedorozumění nastalo při vysvětlování rozdílu mezi divokými a domácími zvířaty, na které někteří pražáci reagovali hlasitým "Fůj!" a házením lahví po řediteli závodu. Ostatní to vzali s humorem (-; Následoval rozchod a cca 2,5 hodinový závod v ne příliš náročném, ale členitém a zajímavém terénu. Střílelo se na 3 šípy, což si všichni po závodě pochvalovali. K velkému překvapení mnohých se uprostřed lesa za skalou zjevil vládce hor Krakonoš. Ten pak svým vtipem a jadrným vyjadřováním doprovázel závodníky po celé odpoledne. Jeho milá přítomnost všechny pobavila, z čehož jsme měli samozřejmě radost. Po vyhodnocení a losování tomboly Arni s Krakonošem prohlásili nultý ročník závodu za ukončený a pozvali kamarády na další ročník Krakonošova šípu. 

Odpoledne se plynule přehouplo ve večer plný zábavy, někdo si šel dát parkur ještě jednou, někdo si dal Combat, někdo jen tak blbnul na rozstřelišti. Část závodníků odcestovala, část zůstala. Večer se jedlo, pilo, vzpomínalo, diskutovalo, v noci pak mnozí pozorovali hvězdy. Nad ránem se strhla malá vichřice, což některé přimělo k evakuaci ze svého stanu do bezpečí pod hlavní stan (-: 

Ráno nebylo po větru ani památky, a zase bylo hezky a tak většina lukostřelců vyrazila na parkur. Na improvizovaný oběd navázalo uklízení tratě, zde chceme upřímně poděkovat všem, kteří ač utahaní, pomáhali. 

Organizátoři pak uklízeli trať, chalupu, bar atd. až do pozdních večerních hodin, ale s dobrým pocitem, že závody dopadly dobře a lidé snad odjížděli spokojení.

S vědomím spousty chyb, které je potřeba do budoucna odstranit, i s úctou ke všem, kteří přijeli a pomáhali se tak můžeme těšit na další ročník závodu... 

 

Na závěr jeden z e-mailů:

Ahoj přátelé napjaté tětivy, díky za hodnotný dílek do mozaiky nevšedních zážitků našeho krátkého života. Pohodový přístup vašeho organizačního teamu, včetně pracovitých dětí, luxusní zázemí pro bydlení, střílení i skotačení, i zájem samotného Krakonoše o tu chamraď lukostřeleckou, nás ujistily, že si příští ročník 3D závodu v Bratrouchově nenecháme ujít. Příjemně hudbou provoněnou vzpomínku, na přátelská setkání s těmi, co se vydali stejnou cestou - cestou hledání souladu mezi napjetím a uvolněním, cestou harmonie tělesné a duševní síly, cestou pokory k vesmíru, životu i k sobě samotnému, posílá J.  

 

Děkujeme všem za krásné e-maily i reakce v diskusních fórech i připomínky a návrhy ke zlepšení.

 

Děkujeme Libereckému kraji za dotaci ve výši 20.000 Kč na uspořádání závodu (pronájem, materiál).

 

 

 

YATE outdoorové vybavení, terčovnice